
Není doposud historicky prozkoumáno, kdy se Kača chytil redispéra aby nakreslil jakýsi technický výkres. Bohužel asi jakási neschopnost udržet myšlenku zavinila, že místo složité konstrukce, vznikla srandovní kresbička. Někteří lidé se tomu i smáli. Například sám autor. Rozhodl se proto státi se humoristou. Docela dobrá volba.
Ne dost na tom, že Kača kazí dobrý vkus svých blízkých kresbami, rozhodl se ještě útočit na kulturní cítění prostřednictvím písňových textů:
Každého dne k snídani mám housku vonehdá mi taky dones jednu Ludva Klouzků je to dobrej chasník pro mě do vohně by skočil tak jsem pěkně poděkoval do kafe ji smočil Deset minut jsem ji v teplým kafi topil houska byla jako nová neztratila profil dalších patnáct minut jsem ji drtil v zubech jenom jsem z ní sedřel lak a popraskala v lubech takový mně dělá divný kousky až příště potkám Ludvu nadělám z něj malý Klouzky
A aby toho nebylo málo, začal se plést do řemesla i básníkům. Vonehdá na nějaké spiritistické seanci povstal duch K.H.Máchy, vyhrnul si rukávy a hrozil, že mu poškodí obličej. Jenže náš kapelník je skoro felčar, tak se toho nelekl a básní a básní...
Leh na ni jak sníh na zimní krajinu, pad na ni jak na hajnýho strom, bylo to pak myslím v noční hodinu, když do ucha mu špitla,že je v tom.
Na táboře v oboře mezi kanci daňky, z čista jasna Řehoře přerazily šraňky. Stalo se to před polednem nevěř mi či věř, když svážela železnice ke krmelci zvěř. ponaučení: Kdyby nelez v les pozorovat stáda, nemusel mít dnes zvalchovaný záda.
Scénář a režie: Bohumil |•| Ilustrace: Kača |•| Produkce: Nešvil |•| Korektura: Kódl