
Po letech úporného, muzikantského sebezdokonalování, jsme dospěli k názoru, že nám kromě svěcené vody, pomůže v posunu vpřed, už snad jen závan čerstvého vzduchu, v podobě nové, mladé, neokoukané a tvůrčími myšlenkami nabyté tváře. Takovou tvář jsme zkusmo našli v Petru Kořínkovi a jeho bicí soupravě. Vzájemné oťukávání probíhá na zkouškách v Plechovce, kde pod bedlivým dohledem Jarmilky, manželky a manažerky v jedné osobě, předvádí svůj um. Zdá se zatim, že by spolupráce mohla fungovat. Snad jen jeden nedostatek kalí, jeho jinak doposud kladné hodnocení. Je to fajčenie. Uznáte, že v naší přísně(až na drobné, nepravidelné excesy)nekuřácké skupině, není tato závisliost vítána. Nakonec, sami jich máme víc než dost...Uvidíme, co čas a naše domluvy s tímto zavrženíhodným nešvarem provede.
Tolik pro širokou veřejnost sesmolil Kača.
Rozhodnutím kapelního výboru ze dne 26. 9. 2010 byl určen živočišný druh, ze kterého byl vybrán maskot naší kapely.
Vítězným živočichem je ploštice druhu Ruměnice pospolná, jejíž sací ústrojí a potažmo i jméno, plně odpovídá zadání výběrového řízení. Navíc tento druh byl objeven mezi součástmi aparatury a přistiženému jedinci se vůbec nechtělo zpět do trávy, natož být zašlápnut.
Po zdlouhavém probírání různými návrhy, bylo našemu maskotu přiděleno jméno: RUMĚNA
Ať přináší nám štěstí a radost!!!
Našel se opravdový poklad
Po dlouhém a svědomí hryzoucím skrývání této již dávno oplakané historické památky, rozhodl se Ivoš Šulc, že uplynula promlčecí lhůta a vytáhl na světlo boží skutečnou raritu. Jde o cenově nevyčíslitelný soubor fotografií z výletu do Loukova v Pojizeří. Akce svou kulturní velikostí natolik přesáhla veškeré rámce své doby, že bylo rozhodnuto autentické materiály ukrýt před zraky manželek a tchýní na dobu nezbytně nutnou.
Těch fotek je daleko víc a jsou hodně drsné. Jejich zveřejnění bez předchozí konzultace s modely pokládám v této chvíli za nemorální.
Po uvolnění fotografií, rozhodl se náš všemi milovaný, velký, nesmrtelný, neomylný, bystrý a krásný kapelník přepsat transparent a vyhlásit kult osobnosti. Ostatní obyvatelé Domamazecánie chtěli okamžitě emigrovat, ale byli zadrženi a uvězněni na doživotí v restauraci.
Zevrubným rozborem dostupných materiálů a historických svědectví zjistili jsme, že zde vystavená kytara patří mezi zakládající členy Domamazce. Je vyrobena z plavuňového dřeva a její majitel Kača ji koupil někdy v třetihorách z druhé ruky.
Fotografie kytary je pořízena v jejím obvyklém prostředí, to znamená-mezi úklidovými prostředky a starým harampádím. (Na fotce vpravo)
Česká e-mailová pošta státní podnik nám doručila pozdrav od našeho kamaráda a občasného spoluhráče Mravence. Srdce nám mohla urvat úžasná básnička, kterou tento novoměstský bard napsal jen pro nás.
Ať si říká kdo chce co chce, mám rád hochy z Domamazce, jsou to kluci světoví, maj i stránky webový. Teď i Kosťa z Astrachaně lehce ví, kam zajet na ně. V airbusu už nemaj místa, parta z Tennessee se chystá na ten vzácný hudby styl, co se v Čechách uchytil. Oblaží sluch, zrak či hmat z lidské duše mizí chlad. Uzdravuje bolest, tíseň každá domamazčí píseň. Vaše hudba = správná věc, to vám praví Mravenec
Scénář a režie: Bohumil |•| Ilustrace: Kača |•| Produkce: Nešvil |•| Korektura: Kódl